Oficjalna strona Urzędu Miasta Zgorzelec

Polish English French German Greek Ukrainian

czech Mapa witryny

feed-image

bip

Zgorzelec Nowy system gospodarki odpadami

kamery online

Konsultacje społeczne

Informacje

Internetové vizitky

Internetové vizitky obcí česko-polského příhraničí


Informace o obci
Obecní úřad, kontakty
Historie obce
Zajímavosti v okolí obce
Odkaz na úřední desku
Odkaz na stránku, kde obec uveřejňuje informace o vyhlášených veřejných zakázkách.



Informace o obci


Oficiální název: Gmina Miejska Zgorzelec (Miasto Zgorzelec)
Statistické údaje

  • Katastrální výměra: 1.585,80ha
  • Správní charakter: městská obec
  • Počet obyvatel: 31.481 stav ke dni 1.1.2013
  • Počet ekonomických subjektů:  3052
  • Pošta: ano, hlavní sídlo pošty ve Zgorzelci plus 6 poboček
  • Zdravotnické zařízení: ano, specializovaná nemocnice Wielospecjalistyczny Samodzielny Publiczny Zespół Opieki Zdrowotnej ve Zhořelci
  • Škola: ano, městské jesle, 4 veřejné mateřské školy, 4 soukromé mateřské školy, 3 veřejné základní školy, 2 soukromé základní školy, 3 veřejná gimnazja (ZŠ 7.-9. třída), 3 soukromá gimnazja, 3 školy středoškolské úrovně (3 lycea, 2 průmyslové střední školy a odborné učiliště)
  • Kulturní instituce: ano, Městský kulturní dům s kinem "PoZaNoVa", Lužické muzeum, Městská veřejná knihovna s 3 pobočkami
  • Obecní sportovní infrastruktura: ano, Sportovní a rekreační centrum, Městský stadion, hřiště "Orliki" u Gimnazjum č. 1 a ZŠ č. 2, multifunkční hřiště u ZŠ č. 3, ZŠ. č. 5 a Gimnazjum č. 2, v rámci revitalizace dvorků vzniklo multifunkční hřiště na ul. Boh. II AWP, ul. Sienkiewicza, ul. Chrobrego, Skatepark, Centrum extrémních sportů
  • Vodovod: ano
  • Plynofikace: ano
  • Kanalizace (ČOV): ano
  • Partnerská města: Goerlitz - Německo,  Avion - Francie, Naoussa - Řecko, Mirgorod - Ukrajina




Městský úřad, kontakty


Urząd Miasta Zgorzelec
Adresa: ul. Domańskiego 7, 59-900 Zgorzelec
Telefon: +48 75 77 56 604 do 609
Fax: +48 75 77 56 421, +48 75 77 59 923
NEPLACENÁ INFOLINKA 0-800-136-700
e-mail: Adres poczty elektronicznej jest chroniony przed robotami spamującymi. W przeglądarce musi być włączona obsługa JavaScript, żeby go zobaczyć.
web: www.zgorzelec.eu
IČ: Gmina Miejska Zgorzelec 230821546, Urząd Miasta Zgorzelec 000527078
DIČ: Gmina Miejska Zgorzelec 615-17-94-018, Urząd Miasta Zgorzelec 615-00-30-431
Bankovní spojení:
Úřední hodiny: pondělí, středa, čtvrtek od 7:30 do 15:30, úterý od 7:30 do 17:00, pátek od 7:30 do 14:00

Starosta: Rafał Gronicz
Telefon: +48 75 77 52 082
e-mail: Adres poczty elektronicznej jest chroniony przed robotami spamującymi. W przeglądarce musi być włączona obsługa JavaScript, żeby go zobaczyć.

Místostarosta pro všeobecné záležitosti: Radosław Baranowski
Telefon +48  75 77 52 082
e-mail: Adres poczty elektronicznej jest chroniony przed robotami spamującymi. W przeglądarce musi być włączona obsługa JavaScript, żeby go zobaczyć.

Místostarosta pro  investice: Piotr Konwiński
Telefon + 48 75 77 52 796
e-mail: Adres poczty elektronicznej jest chroniony przed robotami spamującymi. W przeglądarce musi być włączona obsługa JavaScript, żeby go zobaczyć.

Zastupitelstvo:
1.    Zofia Barczyk - předseda
2.    Marek Dołkowski - místopředseda
3.    Kazimierz Walotka - místopředseda
4.    Marek Wolanin - místopředseda
5.    Dorota Baranowska
6.    Jerzy Cyburt
7.    Ryszard Droszcz
8.    Ryszard Wiktor Droszcz
9.    Tomasz Góral
10.    Wojciech Grabarek
11.    Ryszarda Jankowska-Bury
12.    Anzelm Jaśkiewicz
13.    Marian Kałuża
14.    Danuta Mazurek
15.    Ewa Motyka
16.    Tomasz Rudziński
17.    Nikolaos Rusketos
18.    Anna Tomczyk
19.    Andrzej Weychan
20.    Waldemar Woźniak
21.    Zbigniew Zdanowicz

Kontrolní výbor:
1)    Anzelm Jaśkiewicz - předseda
2)    Danuta Mazurek - místopředseda
3)    Ryszard Wiktor Droszcz
4)    Andrzej Weychan
5)    Zbigniew Zdanowicz

Rozpočtový a finanční výbor:
1)    Jerzy Cyburt - předseda
2)    Andrzej Weychan - místopředseda
3)    Zofia Barczyk
4)    Anzelm Jaśkiewicz
5)    Tomasz Rudziński
6)    Marek Wolanin
7)    Ryszarda Jankowska-Bury

Výbor komunální, bytový a územního plánování:
1)    Tomasz Rudziński - předseda
2)    Ryszard Droszcz - místopředseda
3)    Tomasz Góral
4)    Marek Dołkowski
5)    Marian Kałuża

Výbor pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport:
1)    Dorota Baranowska - předseda
2)    Tomasz Góral - místopředseda
3)    Kazimierz Walotka
4)    Danuta Mazurek
5)    Nikolaos Rusketos

Výbor pro rodinu, zdraví, sociální pomoc a životní prostředí:
1)    Ewa Motyka - předseda
2)    Wojciech Grabarek - místopředseda
3)    Dorota Baranowska
4)    Ryszarda Jankowska-Bury
5)    Anna Tomczyk
6)    Waldemar Woźniak

Výbor pro bezpečnost a veřejný pořádek:
1)    Ryszard Wiktor Droszcz - předseda
2)    Waldemar Woźniak - místopředseda
3)    Ryszard Droszcz
4)    Marian Kałuża

Statutární výbor:
1)    Anna Tomczyk - předseda
2)    Zbigniew Zdanowicz - místopředseda
3)    Jerzy Cyburt
4)    Kazimierz Walotka



Historie obce


V nejstarších dochovaných dokumentech se Zhořelec (polsky Zgorzelec) objevuje jako Villa Goreliz (1071), Yzcorelik, Yzcorzelik (1126), Drenow, Drzewniow (1131), Gorlez (1234), Gorliz, Gorlic (1238). Název města vznikl zřejmě od slovesa "goreti", tj. hořet, pálit se. Ve šlechtickém Polsku se tomuto místu říkalo většinou Gerlicz, Gierlicz, Gorlic. V 19. století lze sledovat hodně zpolštěných forem tohoto jména - Gorlice, Zgórzelec, Zgorzelica, Gorlicz, nejčastěji však Zgorzelec a Zgorzelice. Tuto poslední formu se snažili po 2. světové válce obnovit, ale v roce 1946 bylo definitivně přijato usnesení o názvu Zgorzelec.


Nejstarší zmínka o Zhořelci pochází z dokumentu císaře Jindřicha IV. z roku 1071. Další zmínky pocházejí z období vlády knížete Soběslava - česká kronika uvádí, že v letech 1126 a 1131 kníže přikázal postavit u břehu Nisy opevnění. Velmi silný vliv na vznik a rozvoj města měla výhodná dopravní poloha. Právě zde byla křižovatka nejvýznamnějších tras tehdejší Evropy: Via Regia (Královská cesta) a cesta z Prahy k baltským přístavům. Ve 12. století vznikla na levém břehu Nisy kupecká osada a kostel sv. Mikuláše. Na začátku neexistoval most spojující oba břehy Lužické Nisy a řeku se muselo přeplavat. Podle nejnovějších hypotéz se brod nacházel u ústí potoku Lunitzbrach, to znamená severně od dnešní ulice Wrocławska.
V roce 1220 získal Zhořelec díky kolonizační akci městská práva. V 50. letech 13. století se ve Zhořelci usídlil velký počet vlámských soukeníků. Z tohoto důvodu bylo nutné rozšířit město a vytvořit druhé, nové náměstí (Nowy Rynek). Výroba sukna proslavila město nad Nisou v širokém okolí. V roce 1329 se město vrátilo pod českou vládu - došlo k významnému posílení hospodářské úlohy města. Zhořelec získal řadu významných privilegií, mj. osvobození od cla v zemích Koruny české. V roce 1346 byl Zhořelec jedním se zakladatelů Šestiměstí, které sdružovalo královská města Horní Lužice.
Největší rozkvět města přišel ve 2. polovině 15. století a v 1. polovině 16. století. Podél trasy Via Regia, od Erfurtu do Vratislavi, nebylo v té době většího městského střediska než Zhořelce. V roce 1415 žilo ve městě a na předměstích 7 800 obyvatel, v roce 1500 - 8 000 a v roce 1533 - 10 600.


První velkou ranou pro město bylo rozhodnutí Ferdinanda I. Habsburského o zrušení privilegií a zabavení zemských majetků. Velmi tragická pro město byla i třicetiletá válka - město bylo neustále obsazováno bojujícími stranami.
Ve 2. polovině 17. století se město pomalu zvedalo z válečných škod - opět se začal rozvíjet obchod a řemeslo. Zhořelec se stal nejvýznamnějším lužickým kulturním střediskem. Významné bylo v tehdejší době Gymnázium Augustum založené v roce 1565 v budově původního františkánského kláštera. Bohužel v 18. století zastavily rozvoj města další četné války. Švédský nájezd a slezské války si vyžádaly velké sumy na kontribuci a nucené dodávky potravin pro armády. I začátek 19. století byl pro město nepříznivý z důvodu napoleonských válek, které městu přinesly obrovské materiální a finanční ztráty. V polovině 19. století město zaznamenalo rychlou industrializaci - rozvíjí se textilní, strojírenský, optický, keramický a chemický průmysl. Velkým přínosem pro oživení ekonomiky byla výstavba nových železničních tratí. V letech 1846-1847 získal Zhořelec spojení s Vratislaví a Drážďany a v dalších letech pak s Lubáni a Žitavou.
8. května 1945 město obsadily sovětské jednotky. V létě 1945 bylo v Postupimi rozhodnuto o připojení východní části města na pravém břehu řeky k Polsku. 6. července 1950 v budově zhořeleckého kulturního domu byla podepsána smlouva mezi PLR a NDR o stanovení "Hranice míru a přátelství na Lužické Nise".
Na přelomu 40. a 50. let se ve městě usídlily tisíce Řeků a Makedonců pronásledovaných v jejich vlasti za politická přesvědčení. V poválečné historii města (koncem 50. let) bylo zlomovým okamžikem zahájení výstavby energetických závodů v Turowě.
Dlouhodobé kontakty města s německým Zhořelcem (Goerlitz) vyústily 5. května 1998 proklamací Evropaměsta - v budoucnu má vzniknout jeden městský organismus ležící na obou březích Lužické Nisy.
Významnou sportovní, kulturní a rekreační akcí je slavnost pořádaná v poslední srpnový víkend k poctě velkého mystika Jakuba Böhme "Jakuby" - svátek starého Zhořelce, který navazuje na počátky města. Je to setkání s historií, historickým tancem, hudbou, divadlem, během kterého rytířské spolky a řemeslníci prezentují středověké řemeslo.

www.jakuby.eu

Prestižní význam ve sportovním dění má Europamarathon Görlitz - Zgorzelec, v jehož rámci se koná pouliční maraton na vzdálenosti 42 km a běhy na kratší vzdálenosti. Běh patří ke stovce nejlepších evropských maratonů (je na 53. místě). Každým rokem se jej nyní účastní přibližně 1 500 lidí a tento počet každým rokem roste.
www.europamarathon.de



Zajímavosti v okolí obce

 

  • Budova Městského kulturního domu


Městský kulturní dům patří k nejreprezentativnějším budovám ve Zhořelci.

Železniční viadukt


V jižní části města stojí železniční viadukt připomínající římský akvadukt. Most spojující oba břehy Lužické Nisy je 475,5 m dlouhý a 35 m vysoký. Byl postaven v letech 1844-1847 pod vedením Gustava Kiesslera.

 

  • Dům Jakuba Böhme

Ve Zhořelci stojí první dům Jakuba Böhme (1575-1624), známého filozofa a mystika narozeného ve Starém Zawidowu. V domě na ul. Daszyńskiego čp. 12 se Böhme usídlil v roce 1599 a žil zde po dobu 11 let. V Böhmeově době se tato ulice jmenovala Krucza.

  • Hřbitov vojáků 2. vojska Polské armády

Ve východní části města se nachází největší polský válečný hřbitov. Je zde pohřbených 3 420 vojáků padlých během bojů v Lužici v dubnu a květnu roku 1945.

  • Dům Kołodzieja (Aleje Lipowe)

Dům Kołodzieja ve Wigancicích Żytawských postavil v roce 1822 Walter Stephen a jeho rodina v něm žila až do roku 1947. V původním stavu, bez přestavby, se dochoval do dnešního dne. Tento dům byl přestěhován z Wigancic Żytawských do Zhořelce, což probíhalo od 16. května do 11. června 2005. Je to významná ukázka lužické architektury. Je to hrázděný podstávkový dům. V jeho okolí vznikne také obora se zvířaty (krávy, prasata, slepice a další) a stodola, kde bude konferenční sál. Bude zde i možnost ubytování (dvou a třílůžkové pokoje s koupelnami) s celkovou kapacitou 54 lůžek.

  • Mlýn na ulici Wrocławska

Nejstarší zmínka pochází z roku 1273. Mlýn původně patřil nemocnici sv. Ducha, která objekt pronajímala různým zhořeleckým měšťanům. Objekt prošel četnými přestavbami. V roce 1938 vznikla u mlýna vysoká sýpka připomínající obrannou věž. V polovině 90. let XX. stoletní zde byla zřízena restaurace "Piwnica Staromiejska".

  • Stalag VIII A

V době 2. světové války zřídili hitlerovci ve Zhořelci tábor válečných zajatců - Stalag VIII A. Odhaduje se, že v tomto táboře bylo na 120 tisíc zajatců. Počet obětí je na 10 000 osob. Jedním ze zajatců byl francouzský skladatel Olivier Messiaen. Ten během pobytu ve Stalagu složil Quatuor pour la fin de temp (Kvartet pro konec časů) - skladbu, která je považována za jedno z největších hudebních děl 20. století. Předpremiéra se uskutečnila v táboře 15. ledna 1941.

 

 

 logotyp cz pl

reklama

Zgodnie z art. 173 Prawa Telekomunikacyjnego informujemy, że odwiedzana strona korzysta z plików cookies. W związku z powyższym użytkownik strony może domyślnie ustawić w przeglądarce poziom, czy, ile i jakie chce cookies. Brak takich ustawień będzie świadomym aktem woli i akcetpacji plików cookies. Więcej informacji można znaleźć w naszej polityce prywatnosci.

Akceptuje pliki cookies na tej stronie.

Wicej informacji o plikach cookies znajdziesz w serwisie http://wszystkoociasteczkach.pl/